Tak jako minulý rok, i letos jsme se vydali v plném složení na velmi oblíbenou a vyhledávanou papouškářskou akci Papouščí den, pořádanou Zdeňkem Krňávkem. Letos však s pár změnami. Velká většina výpravy se na cestu vydala již ve čtvrteční poledne, zatímco naše hezčí část, Janička s Haničkou, vyrazili v sobotu ráno kvůli povinnostem vůči jejich domácím mazlíčkům.
Den první - příjezd a vybalování
Sraz jsme měli, tak jako minulý rok, těsně za Prahou, odkud jsme hromadně vyjížděli. Náš “konvoj” musel vzbuzovat pozornost především závěsným vozíkem s poskládanou přepravní klecí pro Ary. Okolo 15:00 přijíždíme na místo a ihned si bez debat zabíráme místo v kempu pod modřínem. Začíná zdlouhavé a náročné vybalování, které je završeno vyvěšením naší zbrusu nové vlajky, na kterou jsme všichni pyšní. Konec dne již proběhl v pohodě, papoušci si zalítali, my ugrilovali nějaké to maso a buřty a všichni, velmi znavení, jsme šli spát.
Den druhý - příprava areálu
Probouzeli jsme se již velmi brzo ráno za křiku arů a dalšich papoušků. Při takovém probuzení si člověk připadal opravdu jako v Amazonii. Snídaně, létání, seznamování - to byla náplň dnešního dopoledne. Později jsme se vydali pomoci se stavbou ptačího hřiště na sobotní den. Zdenda nás tedy převezl na místo, kousek od kempu, kde měl již Tomáš Koukola připraveno několik obrovských větví na stavbu hřiště. Všechny větve jsme poskládali na vozík, upevnili a vydali jsme se zpět do kempu. Pro jistotu jsme s Radkem zůstali sedět na vozíku a větve přidržovali - velmi zajímavá jízda. Poté už nezbývalo nic jiného, než vymyslet plán, jak hřiště postavit, zatlouct pár hřebíků a ejhle - dílo bylo na světě. Na konec jsme ještě v areálu vytyčili páskou místa, za která již návštěvníci nemohou. Opět náročný den, ale byli jsme moc rádi, že jsme mohli přiložit ruku k dílu. Večer opět grilování a posezení, tentokrát s návštěvou Honzy Potůčka a Petra Augustýna.
Den třetí - den D
Asi nenáročnější den z celého pobytu na Krásném. Ihned ráno jsme se začali připravovat na akci, zabrali jsme si skvělá místa pod břízou, kde byl celý den stín. Přenášení bidel, dek, přepravek, židlí a papoušků - no a hurá, akce mohla začít. Většina našich papoušků, i volnoletců, byla po dobu akce na kšírech, převážně z bezpečnostních důvodů. V areálu bylo opravdu neskutečné množství lidí, což některým papouškům nemusí dělat příjemně a při létání se mohou zachovat naprosto jinak, než jsme zvyklí. Celý den jsme povídali o našich papoušcích, volném létání a samozřejmě také o Společnosti Laguna. Zvrat však přišel v moment, kdy se (i přes nesouhlas organizátora) uskutečnilo společné vypuštění papoušků. Bohužel, jeden pár Arů Zelenokřídlých si to zamířil do nedalekých zalesněných kopců, kde se ztratil z dohledu. Po přibližně 2 hodinách čekání, zda se sami nevrátí, jsme se ještě s pár dobrými dušemi vydali papoušky hledat. Nezabralo to příliš dlouho a už jsme jim byli na stopě. Bohužel jsme se dostali přímo k jednomu ze zalesněných kopců a odtud museli již pěšky. Cestu vzhůru, kde se papoušci s největší pravděpodobností nacházeli, nám neulehčoval ani lesnatý terén. Než jsme se vyšplhali na vrcholek kopce, všichni jsme měli nohy popálené od kopřiv a do krve poškrábané od ostružin. Ale stálo to za to. Na vrcholku kopce jsme nalezli oba papoušky. Bohužel, ten den se jim nepodařilo slétnout, zřejmě ze strachu a velmi náročného terénu. Po čtyřhodinovém nahánění a lození po kopcích jsme se vrátili do kempu, protože se již začalo stmívat a byla malá šance, že by papoušci přiletěli. Opět grilování, příjemný ohýnek a posezení s přáteli.
Den čtvrtý - odjezd
Ihned brzo ráno se ulétlí papoušci přemístili na nové místo, bohužel se opět ztratili z dohledu. Hledání jsme přenechali dalším lidem, protože jsme se museli balit a připravovat na náročnou cestu. Po sbalení párty stanů, našich stanů a všeho okolo jsme se se všemi, kteří ještě v kempu pobývali, rozloučili a vydali se na cestu. Všichni jsme se již těšili na dobrou koupel a vlastní postel :-)
Kompletní fotogalerii z Papouščího dne naleznete zde.